Sezónní potraviny, tedy ovoce a zelenina dozrávající v určitém ročním období, byly základem jídelníčku našich předků. Toto pravidlo máme zakódováno v našich genech a platí, že i pro nás je přirozené konzumovat sezónní potraviny v ročním období, kdy dozrávají. Navíc je čerstvé ovoce a zelenina nesrovnatelně kvalitnější a má vyšší obsah vitamínů a minerálů než dovážené plodiny.
Obsah článku
- Čerstvé versus dovezené
- Kdy se můžeme těšit na čerstvé sezónní plodiny
- Jak ovoce a zeleninu uložit za zimu
Čerstvé versus dovezené
Informace, že čerstvé ovoce a zelenina je mnohem chutnější a hodnotnější než dovážené, není žádnou novinkou. Čerstvé plodiny vypěstované na naší zahrádce, ve skleníku nebo na poli českého farmáře, dozrávají za přirozených podmínek a mají dostatek slunce, vody a vzduchu. Přirozený způsob dozrávání se jednoznačně musí odrazit v jejich chuti i kvalitě. Například chuť rajčete, které v lednu koupíme v supermarketu a které k nám putovalo stovky kilometrů, se nedá srovnat s chutí rajčete vypěstovaného v červenci na zahrádce nebo na balkoně.
Velká většina ovoce a zeleniny, kterou (především v zimě) kupujeme v supermarketech je dovezená z poměrně vzdálených zemí. Aby se plodiny na pulty obchodů dostaly v čerstvém stavu, musí být sklízeny nezralé a dozrávají, až když jsou dopravovány k zákazníkům. Jejich dozrávání je pak podporováno takzvanými dozrávacími prostředky, jako jsou chemické látky, plyny, tepelné procesy nebo dozrávací fólie. Takové postupy se jednoznačně musí projevit v kvalitě plodin, množství vitamínů a minerálů, které obsahují, a samozřejmě i v jejich chuti. Dalším důvodem proč kupovat lokální plodiny je fakt, že transport ze vzdálených zemí i chemikálie používané při dozrávání zatěžují životní prostředí, nákupem lokálního ovoce a zeleniny navíc podporujeme naše farmáře.
Kdy se můžeme těšit na čerstvé sezónní plodiny
V rozdílných obdobích roku můžeme nasbírat různé plodiny. Přehled plodin, na kterých si můžeme pochutnat během konkrétního ročního období, přinášíme níže.
Jaro
Časné jaro nám čerstvé lokální plodiny nedopřává, ale už koncem dubna si můžeme pochutnat na ředkvičkách, hlávkovém salátu a jarní cibulce. V květnu se přidají kedlubny, chřest a rané odrůdy jahod. Do našeho jídelníčku tedy můžeme zařadit salát z ředkviček i hlávkový salát a kedlubny, které jsou výborné jako příloha k celozrnnému pečivu se žervé. Jarní cibulku použijeme do pikantních salátů nebo k ochucení masové směsi, kterou podáme s rýží nebo s brambory. Na čerstvých jahodách si nejvíc pochutnáme, když jsou bez jakékoliv úpravy, pokud máme jahod víc, můžeme upéct první jarní bublaninu.
Léto
Během letních měsíců postupně dozrává většina druhů ovoce i zeleniny. V červnu hrají hlavní úlohu okurky a hrášek, v červenci se přidávají rajčata, papriky, špenát, brokolice, mrkev a další druhy zeleniny. Na konci července, v srpnu i na začátku září jednoznačně kralují cukety.
V létě máme mnoho možností, jak svůj jídelníček doplnit o sezónní zeleninu. Nejzdravější je dát si zeleninu v čerstvém stavu – právě utržená okurka nebo rajče chutnají opravdu skvěle a navíc našemu tělu dodají nejvíc vitamínů i minerálních látek, z červené zeleniny si také můžeme připravovat různé saláty. K tepelné úpravě použijeme rajčata a papriky, ze kterých uvaříme lečo, nebo si připravíme blanšírovanou brokolici, která se hodí jako příloha k masu. Pro přípravu slaných i sladkých pokrmů se výborně hodí cuketa, počet receptů na jídla z cukety je nepřeberný.
Z ovoce v létě dozrávají letní jablka, angrešt, rybíz, maliny, pak postupně hrušky, švestky a rané odrůdy vína. Stejně jako u zeleniny platí, že čerstvé ovoce je nejchutnější a nejzdravější.
TIP: Zkuste si udělat zdravé palačinky s ovocem
Podzim
Na začátku podzimu můžeme sklízet cukety, dýně, kapustu, čekanku a skleníková rajčata. Na podzim se ale těšíme především z ovoce, protože dozrávají jablka, ostružiny, zimní odrůdy hrušek a hroznové víno.
TIP: Přečtěte si článek Červená řepa – proč ji konzumovat a tipy na recepty
Zima
Zimní měsíce nám z čerstvé zeleniny poskytnou jen kapustu, zelí a pórek. Zima a začátek jara jsou období, kdy čerpáme ze zásob, které jsme si udělali v létě a na podzim.
Jak ovoce a zeleninu uložit za zimu
V létě a na podzim většinou máme ovoce a zeleniny víc, než spotřebujeme. Přebytky bychom měli využít k tomu, abychom se zásobili na zimu. Jak ovoce a zeleninu uložit na zimu, abychom zachovali chuť a nesnížili obsah vitamínů?
Zamražení
Zamrazit můžeme většinu ovoce – rybíz, maliny, ostružiny, švestky i meruňky. Zamražené ovoce pak v zimě použijeme do knedlíků, ovocných koláčů nebo na teplé ovocné omáčky. Ze zeleniny je dobré zamrazit například cuketu, brokolici a papriky. Stejně jako ovoce i mraženou zeleninu používáme tepelně upravenou.
Sušení
K sušení se hodí jablka – získáme tradiční křížaly, švestky, hrušky, ostružiny i maliny. Sušit bychom měli v sušičce nebo v troubě při teplotě 40 až 45°C. Sušit můžeme také venku na sluníčku. Ovoce uchováváme ve sklenicích z tmavého skla s pevným uzávěrem, sklenice bychom měli uložit v chladu a suchu. Další možností je usušit ovocné pyré – rozmixujeme ovocnou směs, rozprostřeme na pečící papír a sušíme v troubě. Usušenou ovocnou placku pak natrháme na kousky a uchováváme stejně jako sušené ovoce.
Zavařování
Zavařování je oblíbeným i tradičním způsobem uchování ovoce a zeleniny na zimní měsíce, zavařujeme třešně, višně, švestky, hrušky, také broskve a meruňky. Výborné jsou i ovocné marmelády a džemy, které v zimě použijeme na lívance, palačinky nebo je zamícháme do tvarohu. Ze zeleniny se zavařuje lečo, čalamáda nebo čatní, z přebytečných rajčat si můžeme uvařit výborný domácí kečup. Zavařeniny se uchovávají v chladnu a temnu, pak vydrží i několik let.
