Dnešní doba je pro běžného člověka velmi náročná. Jsou na nás kladeny velké nároky prakticky v každé oblasti našeho života. Jsme pohlceni konzumním způsobem života a abychom dokázali uspokojit stále nové materiální potřeby sebe a své rodiny, ženeme se mnohdy za pracovními úspěchy a ziskem bez ohledu na vlastní zdraví a pohodu. Ocitáme se pod velkým tlakem a mnohdy nevíme, jak z tohoto kolotoče ven. Jednou z cest pro nás může být psychohygiena. Co to je a jak ji provádět? Dozvíte se v následujícím článku.
Obsah článku
Co je to psychohygiena?
Psychohygiena, v českém překladu “duševní hygiena”, je soubor metod a postupů, které si kladou za cíl prohloubení nebo znovunalezení duševního zdraví člověka. Podobně jako u hygieny těla, usilujeme u psychohygieny o očistu duše. Měli bychom se díky metodám a postupům psychohygieny snáze vyrovnat s každodenním stresem a negativními emocemi. Proto je duševní hygiena považována za výbornou prevenci duševních onemocnění, jako jsou úzkost nebo deprese. Pokud už takové obtíže nastaly, radí nám, jak na jejich efektivní řešení. Pro člověka se může stát jakýmsi návodem, jak vědomě upravit svůj životní styl tak, aby se stal vyrovnanějším a odolnějším vůči nepříznivým vnějším vlivům.
Cíle psychohygieny jsou:
- prevence psychických a psychosomatických onemocnění
- zachování dobré pracovní výkonnosti či její zvýšení
- udržení kvalitních a fungujících sociálních vztahů a jejich prohloubení a upevnění
- zvýšení subjektivní spokojenosti
Komu může být psychohygiena prospěšná?
Psychohygiena je vhodná úplně pro každého. Primárně je určena pro duševně zdravé lidi a jedince, kteří se pohybují na hranici mezi zdravím a nemocí. Dále je nezbytná pro lidi, kteří již nějakým duševním onemocnění trpí. Každý z nás touží zdravější, spokojenější, vyrovnanější a více poznat sebe sama. K tomu všemu vám může psychohygiena pomoci. Výborná je také pro děti. Ty se totiž již od útlého věku učí o významu duševního zdraví, poznávají samy sebe a dokáží v životě lépe čelit náročným situacím.
7 zásad psychohygieny
Osvojit si zásady duševní hygieny není nic těžkého, zvládne to opravdu každý. Mezi základní metody patří:
1. Kvalitní spánek
Je vědecky dokázáno, že nedostatek spánku nebo spánek nekvalitní, může mít nezanedbatelný vliv na naše fyzické zdraví a kognitivní schopnosti, mezi které patří pozornost, reakční doba a paměť. Chceme-li se těmto negativním dopadům vyhnout, je vhodné spát minimálně 7 až 9 hodin denně a vhodně upravit prostředí ke spánku. Spát bychom měli v temné místnosti, při teplotě 18 až 20 ℃, bez světelných zdrojů modrého světla. Před spaním alespoň 3 hodiny nejíst, nepít kávu a nekouřit. V neposlední řadě je nezbytné chodit spát vždy ve stejnou dobu a nenarušovat svůj denní biorytmus. Takové narušení totiž může způsobit problémy s usínáním a nespavost.
TIP: Přečtěte si článek o hlubokém spánku
2. Správné hospodaření s časem
Správné hospodaření s časem, takzvaný time management, je v dnešní uspěchané době zcela klíčový. Máme spoustu povinností a aktivit a je nezbytné si je dobře zorganizovat. Zároveň bychom si mezi všemi povinnostmi měli najít také čas na relaxaci, aktivní či pasivní. Dobrým způsobem, jak vše zvládat, je pravidelný denní rytmus práce a odpočinku, přičemž ani jedna složka by neměla výrazně převyšovat druhou. Time management se nikdy neobejde bez poznání sebe sama. Pro sestavení vhodného časového harmonogramu musíme vědět, kolik času nám které aktivity zaberou, jak dlouho musíme odpočívat, v jaké části dne jsme nejvíce aktivní a kdy se nám naopak do ničeho nechce. Až si toto všechno ujasníme, můžeme začít s vytvářením rutiny. Ta má na duševní pohodu blahodárné účinky – máme totiž celý svůj čas více pod kontrolou, víme, co přijde a nepociťujeme stres z nejistoty. Denní rutina přináší do našeho života klid a eliminuje úzkost.
3. Relaxační a autoregulační cvičení
Tyto specifické druhy cvičení nám pomáhají ke zvládání stresu a podpoře duševní vyrovnanosti. Relaxace má dvě roviny. Ta první představuje jakoukoliv činnost, během níž se uvolníme a odreagujeme po náročném dni. Pro někoho je to četba knihy, péče o zahradu nebo horká koupel. Druhá rovina relaxace spočívá v konkrétní technice, která je řízená a vede nás skrze práci s dechem a myslí k uvolnění a vnímání našeho vnitřního světa. Obě tyto roviny nám přináší pocit spokojenosti, snížení napětí a měli bychom se jim věnovat pravidelně a co nejčastěji.
4. Pravidelný pohyb
Je nepostradatelný pro celkové zdraví člověka. V kondici jím udržujeme nejen své tělo, ale také psychiku, podporujeme svou duševní pohodu a sebevědomí. Při pohybu se také uvolňují endorfiny – hormony štěstí, které jsou velmi nápomocné pro osoby trpící úzkostí. Dokáží je redukovat a tím nám ulevit od nepříjemných projevů úzkosti v náročných situacích. Pohybu bychom se měli věnovat aspoň 30 minut 5 dní v týdnu, tedy zhruba 2,5 hodiny týdně. Jak si tento čas rozdělíte, je jen na vás. Každý z nás je totiž odlišný a vyhovuje mu něco jiného. I pár minut pohybové aktivity je lepší než nic. Zkuste začít třeba s 15 ti minutami a čas postupně navyšovat.
TIP: Přečtěte si článek Pohyb v rámci dne: jak moc byste se měli hýbat?
5. Pracovní prostředí
Když pracujeme, je náš organismus zatěžován mnohem více než v době odpočinku. Proto bychom měli své psychice ulevit alespoň správnou organizací prostředí, v němž pracujeme. Mělo by být čisté, upravené a hygienicky vybavené. Zároveň by mělo být esteticky příjemné a veškeré rušivé podněty z okolí (hluk, světlo, teplota) by měly být kontrolovány a redukovány. Dobré je pravidelně větrat a uklízet. Kvalitní pracovní prostředí znamená nejen kvalitní pracovní výkon, ale také menší stres a duševní nepohodu. V práci strávíme průměrně jednu třetinu našeho života, je proto nezbytné cítit se v ní pokud možno co nejlépe.
6. Správně nastavené hodnoty
Úkolem každého člověka je ujasnit si, co jsou pro něj hodnotné cíle, k nimž bude směřovat své úsilí, co se pro něj stane prioritou. Dokážeme-li správně poznat sami sebe, vytvoříme si reálné a motivující cíle, můžeme se vyhnout stresu a pocitu nedostatečného naplnění. Proto by duševní hygiena vždy měla zahrnovat i cílevědomou práci na sobě samém.
7. Uspokojivé sociální vazby
Je prokázáno, že lidé s pevnějšími sociálním vazbami prožívají méně často pocity deprese či úzkosti. Zároveň mívají vyšší sebedůvěru. Člověk je tvor společenský a je historicky stvořen k fungování ve skupině. Každý jsme součástí nějaké skupiny, máme touhu někam patřit a tím naplnit smysl našeho života. Máme-li funkční vztahy, můžeme sdílet své radosti i starosti, dostávat i poskytovat emocionální podporu a ulevit si od nepříjemných pocitů. I obyčejné povídání nebo podání ruky má velký vliv na naši duševní pohodu – uvolňuje se hormon oxytocin, takzvaný hormon lásky, který v člověku vyvolává pocit spokojenosti a snižuje stres, strach a bolest. V případě, že kvalitní sociální vazby nemáme, může to mít pro nás nepříjemné důsledky. Vědecké studie dokonce ukazují, že sociální izolace může být stejně nebezpečná pro naše zdraví jako například kouření.
Závěrem
Metody a principy psychohygieny jsou prevencí vzniku psychických, ale i psychosomatických onemocnění. Pokud dodržujeme tyto jednoduché zásady, staneme se odolnějším proti nemocem i duševní nepohodě. Dokážeme se lépe soustředit na práci, umíme správně zařadit také odpočinek. S duševní pohodou přichází také lepší nálada, pozitivní přístup k životu a subjektivní spokojenost. Naučíme-li se žít vyrovnaně, můžeme dosáhnout spokojenosti a budeme zvládat negativní citová vypětí a stres.
Zdroje:
