Když chceme dosáhnout nějakého cíle, například zlepšit svoje sportovní výsledky, shodit několik kilo nebo se naučit další cizí jazyk, potřebujeme k tomu silnou motivaci. Samotná motivace ale většinou nestačí, musíme být nejen motivovaní, ale také musíme prokázat dostatek disciplíny. Co nám pomůže v našem snažení víc, motivace nebo disciplína? Nad touto otázkou se zamýšlí následující článek.
Obsah článku
- Co znamená disciplína
- Jak se naučit disciplíně
- Motivace je nárazová
- Spojení motivace a disciplíny
- Motivace a disciplína ve sportu
Co znamená disciplína
Disciplína neboli sebekázeň je definovaná jako „vědomé podřízení vlastní vůle vůli vyšší, a to předpisům nebo povinnostem“. Disciplinovaný přístup se nezbytný pro sportovce i studenty, bez disciplíny se neobejdeme v práci. Většinou jsme schopni disciplinovaně trénovat nebo pracovat, když nad sebou máme „pevnou ruku“. Platí ale, že jen naše vnitřní disciplína a přísnost k sobě samým nás posouvá dál. Pokud se tedy dokážeme k sebekázni přinutit sami, pak je naše snažení mnohem efektivnější. To platí v práci, při studiu i při sportu. Disciplína však není vrozenou vlastností, většinou jde o naučené chování.
Jak se naučit disciplíně
Naučit se disciplíně vyžaduje pevnou vůli a zároveň dodržování určitých kroků, které k tomu vedou. O které kroky se jedná, jsme sepsali níže.
Stanovit si cíle
Je důležité určit si své cíle a naplánovat postup, jak cílů dosáhnout. Cíle si musíme určit zcela přesné, jen u jednoznačně vytyčeného cíle pak můžeme sledovat svoji úspěšnost. Je ale potřeba volit cíle, které jsou pro nás splnitelné. Určitě není dobře dát si za cíl to, že bez tréninku ujedeme na kole 50 kilometrů nebo že během půl roku zhubneme 15 kilogramů. Příliš vysoký cíl se nám s velkou pravděpodobností nebude dařit, a to nás bude v dalším úsilí demotivovat.
Neodkládat úkoly
Úkoly je potřeba plnit hned. Odkládání úkolů, protože se nám zrovna teď nechce nic dělat nebo máme špatnou náladu, je příkladem nedisciplinovaného přístupu. Odkládáním pracovních úkolů dosáhneme jen toho, že se nám budou hromadit. Když odložíme, nebo dokonce zrušíme trénink, kondiční cvičení nebo vyjížďku na kole, může se stát, že se k tomu příště už nepřinutíme. Úkoly, které jsme si stanovili, by se měly stát samozřejmou součástí našeho života. Pak nebudeme přemýšlet o tom, kdy je splníme a jestli je neodložíme na další den.
Pracovat na svých slabých stránkách
Každý z nás si je dobře vědom svých slabých stránek, disciplinovaný člověk dokáže se svými slabostmi pracovat a vylepšovat je, nebo je schopen se svým slabým stránkám vyhýbat. Když se například snažíme zhubnout a nemůžeme se zbavit zlozvyku večerních návštěv ledničky nebo spíže, můžeme tuto naši slabou stránku obejít tím, že ledničku i spíž opatříme zámkem. Odemykání zámku nebo zadávání hesla nás trochu zdrží, a to by už mohlo stačit k tomu, abychom se opět obrnili pevnou vůlí.
Disciplína nemá nikdy volno
Podle definice je disciplína naučené chování. Disciplínu je potřeba trénovat každý den, stanovené cíle není možné plnit jen občas. Teprve potom si náš mozek na sebekázeň zvykne a stane se z ní samozřejmost.
Motivace je nárazová
Motivace ovlivňuje naše chování jen nárazově. Když jsme posouváni motivací, zvládneme za jeden den víc než disciplinovaný člověk, který postupuje podle svého plánu. Motivace ale náš výkon udrží jen po krátkou dobu. Když budeme posuzovat delší časový interval, tak disciplinovaný člověk toho zvládne víc než ten, který je poháněn jen motivací.
Spojení motivace a disciplíny
Disciplína a motivace na nás působí jako dvě silné hnací síly, které nám pomohou dosáhnout cílů. Motivace nám poskytne prvotní a většinou velmi výrazný impuls k tomu, abychom se pustili do plnění svého nového cíle. To se většinou daří jen pomalu a motivace začne ubývat. V ten moment by měla nastoupit druhá hnací síla našeho snažení, a to disciplína. Když dokážeme motivaci spojit s disciplínou, máme úspěch téměř zaručený.
Například ti z nás, kteří bojují s nadváhou nebo s obezitou, mají dost silnou motivaci k hubnutí. Redukce hmotnosti je ale dlouhodobou záležitostí a samotná motivace vydrží jen krátkodobě. Proto je při hubnutí kromě motivace potřeba i značná dávka disciplíny. Podobně je tomu i s motivací ke cvičení. Když se rozhodneme zpevnit postavu a vyladit některé partie, máme k tomu motivaci, protože nejsme se svým vzhledem spokojeni. K motivaci pak ale musíme přidat i disciplínu, která nám pomůže náš cíl plnit a dodržovat plán cvičení, který jsme si stanovili.
Motivace a disciplína ve sportu
Sportovci často říkají, že je sport naučil disciplíně, kterou pak využívají i v běžném životě. Bez značné dávky sebekázně by nebylo možné sportovat na profesionální ani na amatérské úrovni. Disciplína nám pomáhá dodržovat stanovené cíle a tréninkový plán a díky tomu se zlepšuje naše kondice a dosahujeme lepších výsledků. Bez disciplíny by byla naše výkonnost kolísavá.
Prvním krokem jak rozvíjet disciplinovaný přístup ke sportu je stanovení cílů, které by měly být konkrétní, měřitelné a realizovatelné. Dále sestavení tréninkového plánu, který je pak zdrojem motivace ke sportu. Bez tréninkového plánu by byl trénink méně efektivní. Trénink by měl být konzistentní a cvičení by se mělo stát pravidelným a dlouhodobým návykem. Důslednost je ve sportu označována za jeden z nejdůležitějších prvků, důsledný přístup pomáhá vytvářet pozitivní návyky a zvyšuje disciplínu.
