Fyzické příznaky stresu a jeho dopady na lidské tělo

Moderní doba klade na člověka vysoké nároky. Každý pospíchá, vše musí být perfektní a hotové během co nejkratší doby. Běžný člověk pociťuje tlak téměř ze všech stran a někdy je ho tolik, že na něj začne reagovat i naše tělo. Co je to vlastně stres? A kdy už je jeho přítomnost pro člověka nebezpečná? To se dozvíte v následujícím článku.

Co je to vlastně stres?

Stres je přirozenou reakcí člověka na pocit ohrožení, nebezpečí nebo náročnou životní situaci. Tělo v tomto mimořádném stavu ohrožení vyplavuje hormony kortizol a adrenalin, které podporují geneticky naprogramovanou reakci “fight or flight”, v českém překladu “bojuj nebo uteč”. Právě kortizol je nazýván stresovým hormonem, jehož vyplavování úzce souvisí s naším duševním a fyzickým stavem. Pokud se jedná jen o krátkodobou záležitost, je tato hormonální podpora velmi užitečná a pomáhá nám náročné situace přestát. Problém nastává, pokud zvýšená produkce kortizolu a adrenalinu přetrvává delší dobu. Tehdy může negativně ovlivnit naše zdraví a tělesnou energii.

Druhy stresu

Ne každý stres je automaticky škodlivý. Někdy je naopak užitečný a pomáhá nám zlepšit výkon v důležitých okamžicích našeho života. V takovém stresu jsme například před náročnou zkoušku ve škole nebo důležitým veřejným vystoupením. Tento tzv. eustres (pozitivní stres) je spojen s produkcí adrenalinu, který nás pozitivně nabije pro překonání zkoušky. Po jejím úspěšném absolvování se naše tělo vrátí zpět do klidového režimu.

Opakem eustresu je tzv. distres (negativní stres), což je intenzivně prožívaný stres, negativně působící na organismus, škodlivě zatěžující osobnost člověka. Bývá spojen s náročnou životní situací, jako je úmrtí blízkého člověka, rozvod, neúspěch v práci a podobně.

Nejčastější spouštěče stresové reakce

Krátkodobý stres je normálním a přirozeným jevem v životě. Je výsledkem každodenních událostí, které jsou dočasné a v průběhu času se změní. Dlouhodobý stres, který není dobře zvládán, ale vede ke zdravotním problémům a negativně ovlivňuje duševní pohodu. Při přetrvávajícím stresu mohou dočasné příznaky přejít do chronických zdravotních obtíží a mohou dokonce způsobit psychické obtíže jako je deprese nebo úzkost.

Nejčastěji jsou příčinou stresu problémy v práci nebo její ztráta, nemoci, úrazy a dlouhodobé zdravotní problémy, úmrtí blízkého člověka, pocit ztráty kontroly nad vlastním životem, velká odpovědnost (v zaměstnání či v rodině), rodinné a finanční problémy, neuspokojivé životní podmínky a pocit nejistoty a strachu z budoucnosti. Za stresory můžeme považovat i šťastné události, které jsou spojené s velkými životními změnami. Sem rozhodně patří nástup do nové práce, stěhování, nový vztah nebo svatba, narození dítěte nebo odchod do důchodu. Stres není vždy přímou reakcí na jeden izolovaný problém – často se jedná o důsledek řady menších problémů, které se časem nastřádají a člověk je jednoduše přestane zvládat.

Fyzické příznaky stresu

Každý člověk je jiný a u každého se stres projevuje odlišným způsobem. Sami jistě víte, že se s náročnou situací vyrovnáváte jinak než například vaše kamarádka nebo děti. Obecně však můžeme vymezit některé základní projevy, které se objevují nejčastěji. Mezi tyto patří:

rychlé a mělké dýchání
zrychlený tep, zvýšený krevní tlak a bolest na hrudi
bolesti očí a hlavy, závratě
kousání nehtů, skřípání zubů, škrábání kůže, pocit napětí
poruchy trávení (pálení žáhy, bolest žaludku, zácpa, průjem)
nechutenství nebo naopak přejídání, nevolnost
problémy s menstruací
sexuální dysfunkce, pokles libida a problémy s potencí
bolesti zad, šíje, břicha, slinivky, krku
migréna, hypertenze, syndrom dráždivého tračníku, artritida
únava a vyčerpání
nadměrné pocení

Fyzické příznaky se málokdy objevují samotné a často je doprovází příznaky duševní nebo behaviorální. Mezi ty duševní patří například pocit únavy, přetížení, pláč, problémy se soustředěním, deprese, úzkost, obavy, zapomnětlivost a neschopnost odpočívat a “vypnout”. Behaviorální změny (tj. změny v chování) zahrnují impulzivitu, podrážděnost, nespavost, přejídání, zvýšené užívání alkoholu a tabáku, vyhýbání se společenským aktivitám, neschopnost se bavit a odreagovat se.

Léčba stresu a jeho následků

Pokud zažíváte některé z výše uvedených příznaků a máte pocit, že už si s pocity úzkosti a deprese nedokážete poradit sami, nebojte se o svých problémech promluvit s praktickým lékařem, psychologem nebo psychiatrem. Ti vám určitě pomohou najít správné řešení vaší situace. Mezi taková řešení patří například doplňky stravy, léky, psychoterapie, mindfulness a další druhy terapie.

Mezi vhodné doplňky stravy patří ty s hořčíkem, který přispívá k normálnímu fungování nervového systému. V kategorii léčiv vám mohou pomoci antidepresiva, léky na úzkost nebo léky, které zvyšují kvalitu spánku nebo zmírňují fyzické příznaky jako zažívací potíže nebo vysoký krevní tlak.

Před nasazením těchto léků vám zřejmě lékař navrhne vyzkoušení nefarmakologických postupů, jako je psychoterapie. Ta jsou navržena tak, aby podporovala lidi s duševními problémy včetně stresu. K psychoterapii patří kognitivní behaviorální terapie (pomůže vám najít spouštěč stresu a strategie k jejich zvládnutí), poradenství (důvěrný rozhovor s kompetentním odborníkem, který vám pomůže rozpoznat a řešit různorodé problémy každodenního života) a mindfulness (zaměření na své myšlenky a pocity, pochopení sebe sama). Mezi doplňkové terapie patří například jóga, aromaterapie, masáže a akupunktura.

Ač se to na první pohled nezdá, se zvládáním stresu nám může hodně pomoci úprava jídelníčku. Některé potraviny přirozeně pomáhají snížit hladiny stresových hormonů a tím zmírnit dopady stresu na organismus. Patří sem zejména celozrnné potraviny (těstoviny, chléb), zelenina bohatá na živiny (batáty), ovoce a zelenina s vysokým obsahem vitamínu C (pomeranče, artyčok), ovoce a zelenina s vysokým obsahem hořčíku (avokádo, brokolice, špenát), tučné ryby s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin a vitamínu D (losos), fermentované potraviny prospěšné pro střevní mikroflóru (kimchi), potraviny s vysokým obsahem vitamínu B (červené maso, játra) a bylinné nápoje ke zmírnění stresu a zlepšení relaxace a spánku (heřmánek).

TIP na článek: Zdravé stravování a pravidlo 80/20: Vyvážený přístup k jídlu

V neposlední řadě je vhodné zařadit do vašeho každodenního programu pohybové aktivity. Pokud se sportu nebo jinému druhu pohybu budete věnovat alespoň 30 minut denně, zlepší se váš pocit tělesné i duševní pohody. Výběr aktivity je zcela ve vašich rukou. Nemusíte chodit do posilovny ani na skupinové lekce aerobiku. Pokud jste spíše samotáři a skupinové aktivity vás nelákají, vyrazte na procházku, horskou túru, tančete, choďte více po schodech nebo spojte příjemné s užitečným a vrhněte se na zahradničení. Skvělým způsobem, jak zlepšit duševní pohodu je také meditace a dechová cvičení.

Jak zabránit vzniku dlouhodobého stresu?

Do určité míry je stres přirozenou součástí našeho života a je nevyhnutelný. Jeho následky však můžeme zmírnit a to pomocí několika jednoduchých kroků.

Zůstaňte v kontaktu s ostatními lidmi, nebojte se u nich hledat pomoc a podporu, snažte se trávit čas s blízkými a mějte prostor i pro společenský život (večer s přáteli, oběd s kolegou).
Dbejte na své fyzické a duševní zdraví, vyzkoušejte různé pohybové aktivity a vyberte si tu, která vás opravdu baví a naplňuje.
Stále se učte něčemu novému, vzdělávejte se na vysoké škole, účastněte se zajímavých kurzů, věnujte se ručním pracem nebo kutilství. Dobrým způsobem seberozvoje je také vzdělávání v rámci zaměstnání nebo oboru podnikání.
Najděte si čas i na ostatní a pomáhejte jim. Empatie, laskavost a pomoc druhým vytváří pozitivní pocity, dávají člověku pocit smyslu a užitečnosti.
Zaměřte svou pozornost na přítomný okamžik dle principu mindfulness. To vám pomůže zlepšit duševní pohodu a změní to způsob, jakým vnímáte život.

Závěrem

Náročné životní situace potkají občas každého z nás. Je ale dobré uvědomit si, že jsme-li pod neustálým tlakem a naše tělo nemá šanci si odpočinout, může to pro nás mít nepříjemné důsledky. Mysleme proto na to, že život a zdraví máme jen jedno a postavme tyto dvě hodnoty na vrchol našeho žebříčku. Pak na nás stres nebude moci a my prožijeme svůj život naplno a ve zdraví.