Tuky neboli lipidy patří mezi makroživiny a jsou pro lidský organismus nezbytné hned z několika důvodů – jsou důležitým zdrojem energie, dodávají našemu tělu nepostradatelné mastné kyseliny a jsou významnou součástí tělesných struktur. Jaké jsou druhy tuků a proč jsou pro náš organismus tak důležité? Těmto otázkám se věnuje následující článek.
Obsah článku
Funkce tuků v lidském těle
Lipidy jsou významným zdrojem energie, jeden gram tuku obsahuje přibližně 9 kcal, což je asi dvakrát víc energie, než kolik obsahuje gram bílkovin nebo sacharidů. Lipidy jsou důležitým zdrojem živin, především životně důležitých mastných kyselin. Tuky také fungují jako teplotní izolace – podkožní tuk zabraňuje ztrátám tepla a poskytuje ochranu před chladem. Další funkcí tuků je tlumit nárazy a chránit před nárazy některé vnitřní orgány, například ledviny.
Lipidy jsou nositeli nezbytných vitamínů rozpustných v tucích, tedy vitamínů A, D, E a K, které náš organismus dokáže vstřebat pouze v přítomnosti tuků. Vitamíny A, E, K si lidské tělo nedokáže vyrobit a musí je přijímat v potravě. Tuky jsou také nositeli aromatických a chuťových látek v potravinách.
Jaké množství tuků potřebujeme
U dospělých a dospívajících by tuky měly tvořit maximálně 30 % denního příjmu energie. Větší podíl tuků ve stravě by měly mít děti do 15 let a těhotné a kojící ženy. Vyšší příjem tuků by také měl být při vysoké fyzické aktivitě. Orientační doporučená denní dávka pro muže je 80 g tuků a pro ženy 60 g tuků.
Druhy lipidů
Nejvýznamnější složkou tuků jsou mastné kyseliny, které se dělí na nasycené a nenasycené. Typ mastných kyselin určuje kvalitu tuku.
Nasycené mastné kyseliny
Nasycené mastné kyseliny si lidský organismus dokáže vyrobit z bílkovin a cukrů. Tento typ mastných kyselin je pro lidské zdraví nepříznivý a nachází se hlavně v potravinách živočišného původu, jako je máslo, šlehačka, maso a uzeniny, sýry a sádlo. V tucích rostlinného původu se nasycené mastné kyseliny vyskytují jen minimálně, obsažené jsou například v kokosovém a palmovém oleji.
Nasycené mastné kyseliny mohou mít nepříznivý vliv na hladinu tuků v krvi, což je jeden z faktorů způsobujících kardiovaskulární onemocnění. Z toho důvodu by měly tvořit pouze desetinu denního příjmu tuků.
Nenasycené mastné kyseliny
Tento typ mastných kyselin se dělí na mono a polynenasycené mastné kyseliny, dalším typem jsou transmastné kyseliny. Nacházejí se hlavně v potravinách rostlinného původu, a to v rostlinných olejích, olivách, ořechách, semenech a v rybách, jako je losos, makrela a sleď. Důležitým zdrojem je také rybí tuk.
Mono a polynenasycené mastné kyseliny mohou mít pozitivní vliv na naše zdraví, protože příznivě ovlivňují hladinu tuků v krvi a tak snižují riziko vzniku ischemické choroby srdeční.
Transmastné kyseliny mohou mít na naše tělo škodlivé účinky, protože nepříznivě ovlivňují hladinu krevních lipidů a tím zvyšují riziko obezity a onemocnění anginou pectoris. Transmastné kyseliny vznikají při smažení a zahřívání olejů na vysoké teploty, nacházejí se v roztíratelných rostlinných tucích, některých typech pečiva, v polotovarech, v pochutinách (chipsech a tyčinkách) a v rychlém občerstvení.
Cholesterol
Cholesterol je látka tukové povahy, která má několik důležitých funkcí – je nezbytný při tvorbě žlučových kyselin, steroidních hormonů a vitamínu D. Dále je stavebním prvkem buněčných membrán a lipoproteinů. Náš organismus si cholesterol částečně vyrábí sám, částečně ho získává z potravin živočišného původu, jako je maso, vejce, máslo, mléko a mléčné výrobky. Potravou bychom měli přijímat maximálně 300 mg cholesterolu denně. Podle současných vědeckých výzkumů mají vysokou hladinu cholesterolu v krvi především lidé s genetickou predispozicí.
